Haló, pojďte čarovat!
MŠ - 23. 4. 2021
Jak to bylo...
Noc ze 30. dubna na 1. května je nocí mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla. Také Keltové v tento čas slavili významný svátek - Beltine, jímž pro ně začínalo kalendářní léto a s ním festival radosti a života. Beltine znamená jasný, zářivý oheň, který byl pro lidi dříve velmi tajemnou silou. Keltové ohněm uctívali slunečního boha Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, nanovo. Ohni lidé dávali oběti bohům, aby si zajistili jejich přízeň.
A jak je to dnes...
Zřejmě z tohoto svátku pochází zvyk – pálení čarodějnic, který lidé udržují dodnes. I když v současnosti už má samozřejmě podoby ledajaké, ohně se nejčastěji pálily na kopci za vesnicí, zřejmě proto, že dým měl čarodějnice, potažmo veškeré zlo zahnat co nejdál od domů.
Snaha překrýt tento pohanský svátek boje dobra se zlem křesťanskou symbolikou vedla k tomu, že ještě v průběhu středověku byl svátek zasvěcen apoštolům Filipu a Jakubovi, odtud vychází i pojmenování filipojakubská noc. Ale ať se noc jmenuje jakkoliv (staří Germáni pro ni měli ještě název Valpuržina noc), znamená přelom mezi temnými silami, které jsou vyhnány, a příchodem života a dobré síly. Slunečná a světlá část roku, kdy se daří plodinám, zvěři i lidem, pak končí Dušičkami.